ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD ::: http://zona.bloudil.cz

URL článku: http://zona.bloudil.cz/index.php?id=5217

Datum vydání článku: 18.3. 2017


Dějiny čtení

"Film ´Hoří, má panenko´ byl sice natáčen kamerou, zkonstruovanou pro snímání obrazu v poměru stran 1:1,37, ovšem se záměrem vyrobit snímek s poměrem stran obrazu 1:1,66 pro kina s rozšířeným filmovým plátnem. Při natáčení používal kameraman Miroslav Ondříček v hledáčku kamery vloženou masku, upravující poměr stran obrazu. Miroslav Ondříček podal osobní svědectví o tom, že obraz filmu byl od samého počátku komponován pro poměr stran obrazu 1:1,66. Přesto se stalo, že výsledná digitální verze filmu byla rozhodnutím vedení NFA vyrobena pro festivalovou premiéru v Karlových Varech v akademickém formátu 1:1,37, což je nejen popřením původního vzhledu filmu, ale lze to hodnotit i jako zvůli proti autorskému právu. Kameraman Miroslav Ondříček proti změně původního formátu obrazu protestoval prostřednictvím Asociace českých kameramanů dopisem ze dne 21.6. 2012." Zajímavý příspěvek do vypjaté debaty o digitalizaci českých filmů napsal pro Vesmír Ladislav Bezděk. Více tady.
"Největší síla ´Světů na pokračování´ tkví v jejich dopadu na akademickou půdu. Je evidentní, že širokou paletu seriálů nelze v takto střídmém rozsahu pojmout ze všech možných hledisek (historického, lokálního, technologického atd.). Poetika seriálové fikce je ale natolik univerzálním a komplexním návrhem, že přímo vybízí další teoretiky a badatele v této oblasti, aby tento Kokešův navržený model patřičně rozvíjeli a obohacovali o své další poznatky specifičtějšího charakteru." Knihu Radomíra D. Kokeše Světy na pokračování s podtitulem "Rozbor možností seriálového vyprávění", vydanou nakladatelstvím Akropolis, recenzuje ve 25fps Radek Neuman. Více tady.
"Nabarvené ptáče Marhoul realizuje jako ultimativně artový projekt. Kameraman Vladimír Smutný, který je součástí natáčecího štábu shodného se štábem Tobruku, bude film snímat na černobílý filmový materiál ve formátu Cinemascope. ´A angličtina zazní na plátně jen přes mou mrtvolu. Ta by film úplně zničila,´ prohlašuje Marhoul, jehož vzorem je v tomto směru drama Ida, jíž se dostalo mezinárodního uznání (včetně Oscara) navzdory tomu, že je natočená v polštině." O zahájení natáčení léta připravovaného projektu Václava Marhoula Nabarvené ptáče napsala na Alenčině blogu Alena Prokopová. Více tady.
"Autorská dvojice vidí dějiny filmu subjektivně především jako mozaiku velkých filmů, tvůrců a přelomových roků a událostí, ovšem skutečné nenarativní a nelineární dějiny mohou ovlivňovat či měnit širší kontexty vzniku, šíření i recepce filmových děl a na první pohled skryté vazby a mikrokosmos filmařské komunity." Knihu Václava Macka a Jeleny Paštékové Dejiny slovenskej kinematografie 1896 – 1969 zrecenzoval pro Revue Filmového přehledu Jaroslav Lopour. Více tady.
"Pokud Maximus ožije, bude na tom mít možná zásluhu také Nick Cave. Právě jeho totiž požádali, aby zkusil pro pokračování napsat scénář. Ovšem Cave svou představu o hrdinově návratu zveřejnil již před několika lety a není překvapením, že neměla šanci. ´Maximus přijde dolů do očistce a bohové umírající v nebi, kterému vládne jen jediný Bůh, pošlou gladiátora zpět na Zemi, aby zabil Ježíše Krista a jeho následovníky. Pak hrdina zjistí, že ho bohové podvedli, a film by uzavřela dvacetiminutová scéna všech válek historie včetně Vietnamu,´ líčil Cave." O záměru Ridleyho Scotta natočit pokračování Gladiátora (2000) napsala mj. i MF Dnes. Více tady.


Copyright © 2002 - 2017, Zóna