"Premiéra ve 4K digitalizované ´Pařížské maitressy´, Chaplinova dramatu z let 1922–23. Žádná zvláštní překvapení v obraze, zato ve zvuku. Nový hudební doprovod skladatele Timothyho Brocka (koncertně už ovšem prováděný na různých místech od roku 2005) patří k těm doslovnějším. Každý režijní nápad, který by snad mohl uniknout divákově pozornosti, je náležitě hudebně podtrhnut, pedantsky zvýrazněny jsou i časté střihové přechody mezi různými prostředími. Za „ausgabe letzter hand“, za film Chaplinem autorizovaný, bude nutné i nadále považovat verzi z roku 1975, kdy režisér ke svému tehdy už víc než půl století starému filmu dodatečně připojil vlastní hudbu, orchestrovanou Ericem Jamesem. Z ní částečně, hlavně v úvodu a závěru, čerpá i Timothy Brock, jinak s dochovaným hudebním materiálem nakládá volně. Daroval nám jakýsi „návod, jak se dívat na Chaplinův film“ tam, kde sám Chaplin ponechal divákovi svobodu, aby si všechny skryté drahokamy ve filmu našel sám." Po delší době se ve Filmu a době objevil text Milana Klepikova. Více tady.
"Premiérová klapka slavného biografu padla 1. března roku 1953 na zamrzlé přehradě Souš v Jizerských horách, která představovala krajinu doby ledové. Režisér Karel Zeman právě tady začal natáčet svůj první celovečerní film pro děti, slavnou ´Cestu do pravěku´. Vy starší ji znáte všichni. Zná ji i mnoho vašich vrstevníků po celém světě. Dobrodružná cesta čtyř chlapců minulostí naší planety měla epochální úspěch nejen u nás, ale i ve Spojených státech nebo v Japonsku a svým způsobem předznamenala všechny Jurské parky a podobné velkofilmy obřích produkcí." Text o Lukášem Skupou sestaveném sborníku Cesta do pravěku, vydaném nakladatelstvím Casablanca, se objevil na webu Českého rozhlasu. Více tady.
"V kině byla instalována technika na promítání sedmdesátimilimetrového filmu. V současné době se jedná o jediné dochované kino, které bylo projektované na promítání tohoto typu filmu. Kino je navíc vybaveno prohnutým plátnem o rozměru 135 metrů čtverečních. „Jednou za rok pořádáme akci Panorama weekend, kdy promítáme 70mm formát,“ chlubí se Nejtek. V letošním roce u nás akce proběhne od 25. do 29. května. „Promítáme z různých soukromých sbírek, národních archivů, někdy dokonce studia vyrobí na tento formát nový titul, loni to byl například film Smrt na Nilu,“ doplňuje Nejtek. Akce je atraktivní také pro zahraniční diváky, v loňském roce měli dokonce návštěvníka z USA." O majiteli kina ve Varnsdorfu a pořadateli přehlídky 70mm filmů Pavlovi Nejtkovi napsal deník Metro. Více tady.
"Liška byl prvním skladatelem filmové hudby, který využíval pěvecký sbor. Nikoli, aby zpíval nějakou píseň, text, ale velice často jej používal jako výrazový prvek nebo dokonce bicí nástroj. To je zřetelné třeba u filmů Jana Švankmajera mezi lety 1965 až 1971, kde Liška do partitur předepisoval, že sbor vydává rytmické citoslovce ts!, ts!, ts! nebo kt!, kt!, kt!, což zakomponoval do prostoru zvukového mixu, na to přidal reverbaci a po spojení s obrazem to celé vytváří zvláštní a nevídanou atmosféru. Liška byl vlastně prvním, kdo dal impuls všem ostatním skladatelům v tom, co je to hudební a zvuková dramaturgie filmu, protože on nejen pracoval s hudbou, ale i s ruchy nebo intonací dialogů. Mnohdy se třeba některé připravené ruchy ani nepoužily." Obsáhlý text o Zdeňkovi Liškovi napsal pro UNI Petr Procházka. Více tady.