"Až v roce 2004 se Herzog odhodlal k publikování dalšího deníku, a to osobních záznamů z natáčení svého mistrovského díla Fitzcarraldo z let 1979–1981. Kniha vyšla v roce 2004 pod názvem Die Eroberung des Nutzlosen (anglicky jako The Conquest of the Useless, tedy Dobytí zbytečného) a přibližuje až neuvěřitelné okolnosti výroby filmu, které patří k největším filmovým anabázím poválečné historie kinematografie, počínaje radikálními obměnami hereckého obsazení po natočení již významného množství materiálu přes dnes už legendární neshody režiséra s Klausem Kinským (jehož vraždu nabízeli režisérovi přítomní indiáni) až po komplikace se štábem, domorodci, nepřízní počasí, pohraniční válkou mezi Peru a Ekvádorem, požárem dekorací, provizorní amputací nohy člena štábu po uštknutí hadem nebo urputnou snahu o realistické provedení každé scény (včetně tažení parníku na vrchol hory)." O čtyřech knihách režiséra Wernera Herzoga (z nichž dvě vyšly i v českém překladu) napsal ve Filmu a době Petr Gajdošík. Více tady.
"Kniha přibližuje, jak vůbec vypadal původní scénář: zprvu mělo jít o výpravu do vesmíru, ´při které by raketa s posádkou narazila na planetu, kde by vývoj přírody byl ve stadiu našeho pravěku´. Chlapci se měli ukrýt do pokusné rakety, která měla vynést do vesmíru několik živých zvířat. V raketě se pak měli nechat vystřelit do vesmíru a přistát na ledové pláni neznámo kde. Závěr měl pak vyznívat značně antiiluzivně: ´Namísto zjištění, že se chlapci nacházejí na jiné planetě či v minulosti Země, kamera odjíždí a odhaluje v pozadí filmové ateliéry´. Mělo se tak zdůraznit, že filmová technika dokáže překlenout rozdíl sta milionů let a ´ukázat nám pravěký život tak, jak byl vědou zjištěn a poznán´." Lukášem Skupou sestavený sborník Cesta do pravěku, vydaný nakladatelstvím Casablanca, recenzoval v iLiteratuře Jan Lukavec. Více tady.
"Na začátku jsme se v případě streamovacích platforem snažili naznačit, že by bylo dobré, kdyby se české titulky nepřekládaly a neredigovaly v Londýně nerodilými mluvčími. To už se napravilo. U streamovacích platforem ale chybí individuální časování – a to se nezmění. Někde v centru se globálně vytvoří už načasovaný program pro všechny mutace v různých jazycích, překladatelé mají předem dané chlívečky, do kterých se musí v počítačovém programu vejít s češtinou. Jenže každý jazyk má svá specifika, svoji délku slov a rychlost čtení. V češtině čtete pomaleji než anglicky a slova jsou delší. Když se někdy přece jen dívám na film titulkovaný touto metodou, i ten jazykově kvalitní nestíhám číst. U dobrých filmů je to škoda." Na Artzóně vyšel velký rozhovor s překladatelkou Annou Kareninovou. Více tady.
"K celkovo najpredávanejším nosičom SFÚ za minulý rok patrilo DVD s filmom Tisícročná včela (1983) Juraja Jakubiska, nasledujú nosiče s filmami Pásla kone na betóne (1982) Štefana Uhra a Na krásnom modrom Dunaji (1994) Štefana Semjana. V blu-ray oblasti sa darilo filmu Perinbaba (1985) Juraja Jakubiska, nosiču Dušan Trančík – krátke filmy a filmom Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klosa, Záhrada (1995) Martina Šulíka a Noční jazdci (1981) Martina Hollého. Z publikácií najviac zaujali Rozhovory o filmy, Naše filmové storočie a Martin Slivka – muž, ktorý sadil stromy." Podrobnou bilanci své činnosti v roce 2022 zveřejnil na svém webu Slovenský filmový ústav. Více tady.