Juraj Jakubisko byl svého času první česko-slovenský filmař, který ohlásil záměr vydat svou kompletní filmografii na DVD. Už v roce 2002 se jeho společnost
Jakubisko film dohodla s
Bontonem na edici všech třinácti celovečeráků, z nichž tehdy sestávala jeho filmografie, záměr ale skončil vydáním pouhých dvou z nich (
Sedím na konári a je mi dobre, Nejasná zpráva o konci světa). V následujících dvou desetiletích byla Jakubiskova tvorba postupně kompletována péčí jak českých, tak slovenských vydavatelů - prim hrál logicky
Slovenský filmový ústav, vlastnící práva k většině režisérových starších titulů. Tři Jakubiskovy filmy se dočkaly dokonce i edice na blu-ray (
Vtáčkovia, siroty a blázni, Perinbaba a
Bathory) a naposledy vydaným režisérovým snímkem byla před třemi lety komedie
Nevera po slovensky (
1980), na DVD nabízená v restaurované verzi. K jakubiskovské kompletaci na "nosičích" tak chybí už jen dva slavné snímky ze šedesátých let, v italské koprodukci realizovaní
Zbehovia a pútnici (
1968) a
Do videnia v pekle, priatelia (
1970), jejichž vydání domnívám se komplikuje souběh autorskoprávních (italská koprodukce) a technických problémů (nedostupnost originálních negativů). Vzácnou příležitost vidět jeden z nich teď nachystala
Česká televize, která zařadila do cyklu ´
Slovenská vlna´, uváděného na
ČT art, v týdenním odstupu (dnes, tedy 1. března a 8. března) filmy
Vtáčkovia, siroty a blázni (
1969) a
Do videnia v pekle, priatelia (
1970). Jak částečně dosvědčuje zdejší
Katalog, první z nich vyšel na DVD v tuzemsku (
Bonton), dvakrát na Slovensku (poprvé na DVD, podruhé na BD) a na DVD se objevil i ve Francii (
Malavida) a v Británii (
Second Run), zatímco v případě nikdy a nikde nevydaného filmu
Do videnia v pekle, priatelia jde o unikátní šanci na jeho zhlédnutí. Na závěr pak těm, kdo neznají peripetie vzniku dvou Jakubiskových "italských" filmů, doporučuji ve
Filmu a době zveřejněný (
tady) text Jana Jaroše ´
Zakázané filmy Juraje Jakubiska´, vysvětlující i to, jak vznikla verze snímku
Do videnia v pekle, priatelia z roku 1990, kterou uvede
ČT art.