ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD ::: http://zona.bloudil.cz

URL článku: http://zona.bloudil.cz/index.php?id=6678

Datum vydání článku: 27.2. 2021


Dějiny čtení

"I když kniha nepomíjí některé méně skvostné součásti Jasného tvorby i života, výsledný obraz, který poskytuje, je plastický, objektivně podaný a poté filmařovými osobními vzpomínkami barvitě dotvořený portrét úctyhodné osobnosti, která dokázala překonat nechtěnou odluku od domova a režírovat na špičkové úrovni: ať šlo třeba o filmové Klaunovy názory (1976) podle předlohy Heinricha Bölla, nebo v témže roce o divadelní inscenaci Havlových aktovek Audience a Vernisáž a Policajtů Sławomira Mrożka ve Vídni." Recenzi monografie Jiřího Voráče Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu, vydané nakladatelstvím Host, publikovaly Lidovky. Více tady.
"Zdůraznění hloubky prostoru může mít ve filmovém záběru různé důvody i různé techniky. Vláčil ve svých filmech prostorovou hloubku využíval často, především jako vyprávěci prvek, umožňující mu soustředit více motivů umístěných v různých plánech do jednoho záběru. Od toho všeho se ale liší ty záběry, kde klade důraz na úběžnou perspektivu, na zdůraznění linií ubíhajících do dáli, někdy skoro až do nekonečna. U těchto záběrů Vláčilovi nejde ani tak o víceplánovost, do níž by koncentroval několik dějů či motivů (popředí – střední plán – pozadí), ale spíš „jen“ o výtvarnou stránku věci, případně o důraz na samotnou hloubku a z ní plynoucí pocit velikosti a nekonečnosti." Petr Gajdošík rozšířil sekci ´Poznámky k některým motivům z filmů Františka Vláčila´ na svém vláčilovském webu o pátý příspěvek, tentokrát nazvaný ´Úběžná perspektiva´. Více tady.
"´Ve filmech šlo vždy o mnoho víc než obsah a vždy tomu tak bude,´´ píše Scorsese, když vysvětluje, proč se tak rád vrací do dob svého mládí v 50. a 60. letech minulého století. Pamatuje si je jako dobu, kdy se k divákům dostávaly snímky z celého světa, které na sebe vzájemně reagovaly a neustále rozšiřovaly možnosti kinematografie. Scorsese v eseji vyjmenovává režiséry jako Jeana-Luca Godarda, Bernarda Bertolucciho, Michelangela Antonioniho, Ingmara Bergmana, Šóheie Imamuru, Satjádžita Ráje, Johna Cassavetese, Stanleyho Kubricka nebo Agnes Vardovou, kteří ´s každým záběrem znovuobjevovali film´, zatímco již etablovaní Orson Welles, Robert Bresson, John Huston nebo Luchino Visconti z této tvůrčí energie čerpali nové podněty." Výtah z eseje Martina Scorseseho pro časopis Harper´s Magazine vyšel v Aktuálně. Více tady.
"Když se řekne epický tříhodinový velkofilm, spoustu lidí asi jako první napadne ´Pán prstenů´. A ještě aby ne, ostatně za moment tu na něj narazíte – jenže dávno předtím, než se Peteru Jacksonovi podařilo převést na plátna kin slavnou tolkienovskou fantasy, natočil režisér David Lean historický epos o slavném dobrodruhovi a válečníkovi Lawrenci z Arábie, který celého ´Pána prstenů´ a plno dalších velkofilmů inspiroval. Ostatně byl za své kvality taky oceněn sedmi Oscary a dodnes se těší pověsti jednoho z nejlepších filmů vůbec." Mezi ´20 extrémně dlouhých filmů, na které nedáme dopustit´, vybral Jiří Pospíšil z Moviezone hned několik klasických snímků. Více tady.


Copyright © 2002 - 2021, Zóna