ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD ::: http://zona.bloudil.cz

URL článku: http://zona.bloudil.cz/index.php?id=5539

Datum vydání článku: 3.2. 2018


Dějiny čtení

"Terrence Malick pracoval na ´Cestě času´ čtyřicet let. Původně měl pro studio Paramount natočit hraný film, jehož děj sahal od pravěku až po první světovou válku. Zkoumání pravěké etapy ho však pohltilo natolik, že místo hrané fikce vytvořil dokumentární filozofický esej, který kombinuje blockbusterový vizuál se spirituálním přesahem. ´Cesta času´ je tak logickým vyústěním Malickovy dosavadní tvorby, v níž postupně dospěl k nové formě. Osvobodil se od příběhu a postav a zhodnotil duchovní a filozofický rozměr svých hraných děl." Recenzi Malickova snímku Cesta času (Voyage of Time, 2016), který vyjde v ČR na DVD v dubnu, napsal pro Cinepur Janis Prášil. Více tady.
"Mix ´Dunkerku´ není nejzábavnější ani nejhravější, od toho jsou tu jiné blockbustery. A není ani nejlepší, ostatně troufám si říct, že v tomto ohledu zůstává neporaženo referenční a stále naprosto boží DTSko Weirova ´Master Commander´, shodou okolností žánrově příbuzné. Nicméně jedná se o dokonalou práci, jež vede k dosažení dojmu všudypřítomné hrozby, která když zasáhne, je stejně tak ničivá v obrazech, jako je ničivá při poslechu. Je to doslova monstrózní zvuková kulisa. Agresivní, nekompromisní, často až nepříjemná, tvrdá, ale také úchvatná, ohromující." V prosinci vydaný blu-ray se snímkem Dunkerk (Dunkirk, 2017) Christophera Nolana recenzoval pro Blu-space Štěpán Čermák. Více tady.
"Centrom témy spiritualita a film je rubrika Dvojdotyk s aktuálnou reflexiou tvorby Andreja Tarkovského od petrohradského filmového vedca Igora Jevlampijeva. Autorov pokus preniknúť do režisérovej obraznosti i zložitého a často paradoxného myslenia otvára celkom nový pohľad na jeho filmy. Dialogicky na Jevlampijevovu štúdiu nadväzuje text filmového teoretika Juraja Oniščenka, v ktorom skúma dialektiku času a univerza v Tarkovského diele. Téma spirituality sa preniesla aj do rubriky filmových a literárnych reflexií." O aktuálním čísle časopisu Kino-Ikon s tématem spirituality a filmu informuje na svém webu Slovenský filmový ústav. Více tady.
"Kopaněvová si předsevzala, že českého čtenáře (a potažmo diváka) bude cíleně seznamovat s ruskou (tedy sovětskou) filmovou tvorbou – a vybírala si nejzajímavější tituly a osobnosti, aby mimochodem poukázala, že tuzemská kina – potažmo televize – byla zaplevelena druhořadými až třetiřadými produkty, které pěstovaly jedině nedůvěru a odpor. Byla však znalkyní dalších slovanských kinematografií, zejména bulharské a polské, z nichž rovněž často upozorňovala na význačné tituly, naší tehdejší distribucí přehlížené. Dokázala však znale pohlédnout i jinam – třeba do Itálie nebo na Stevena Spielberga, nad jehož tvorbou se krátce, avšak výstižně zamyslela." O Národním filmovým archivem vydané knize Galina Kopaněva. Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory napsal do Kultury21 Jan Jaroš. Více tady.


Copyright © 2002 - 2018, Zóna