ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD ::: http://zona.bloudil.cz

URL článku: http://zona.bloudil.cz/index.php?id=5469

Datum vydání článku: 25.11. 2017


Dějiny čtení

"Většinou žijeme ve světě jak v dobře zařízeném domě a možná myslíme zejména na práci, rodinu, politiku, zábavu nebo slevové letáky. Nic proti, to je to normální poklidné lidské fungování. ´Cesta času´ nám připomene ty věci opravdu důležité a čas od času je třeba takový film vidět. 4,56 miliard let zpátky je Země žhavá koule prachu a plynů. Příběh pak teče jak ve zrychleném videu až po nervózní osvětlené metropole. Tohle je ve zkratce film ´Cesta času´ a první dojem je: konečně to někdo natočil! Příběh našeho vesmíru, příběh evoluční biologie, náš svět a tři podivuhodné události v něm: vznik vesmíru, vznik života, vznik inteligence. Natočeno jako umělecké dílo, s co nejpřesnějším respektováním znalostí astronomie a biologie." Katolický kněz Marek Vácha se zamyslel nad Malickovým filmem Cesta času (Voyage of Time, 2016). Více tady.
"Ať už byla Věra Chytilová v cizojazyčných textech popisována s obdivem, rezervovaně nebo s despektem, většina autorů a autorek ji vnímala jako ojedinělý úkaz. V šedesátých letech rozhodně nepůsobilo mnoho srovnatelně nadaných režisérek, které by navzdory nepříznivým podmínkám točily radikální filmy, dávající jedinečný tvar odvážným feministickým vizím. Ani dnes, kdy je tvorba filmů vyjadřujících feministické názory mnohem snazší, často nenarazíme na díla stejně odvážná, agresivně konfrontační a originální, stejně nápadně se vzpírající dobovým estetickým a společenským normám. Alespoň částečně zprostředkovaný pohled z vnějšku nám může pomoct docenit, čím je filmografie Věry Chytilové jedinečná a přínosná v celosvětovém kontextu." Martin Šrajer pátrá ve Filmovém přehledu po tom, co si na Západě mysleli a myslí o díle Věry Chytilové. Více tady.
"Poučné, i když pro režiséra zřetelně bolavé, jsou i kapitoly věnované filmům ´Kouř´ a ´Kamenný most´. Zejména málo vřelé přijetí ´Kamenného mostu´ v režisérově nitru evidentně zanechalo dodnes nezhojenou jizvu: ´Moje filmy jsou mimo rozlišovací schopnost recenzentů. Jsou to originály, které nelze s ničím srovnávat, někam zařazovat a dávat jim procenta,´ rozhořčuje se Vorel i po letech. A editor mu dává za pravdu a ve své poznámce odsuzuje ´dehonestující a diskreditující´ pojem ´chcípácký film´, který kritika pro snímky rodu Kamenného mostu začala používat." Knihu Rejža Vorel, společné dílo Tomáše Vorla a Jana Dvořáka vydané nakladatelstvím Pražská scéna, recenzuje v Lidovkách Marcel Kabát. Více tady.
"Jeden z filmů, které jsem vždycky jako malá sledovala, byl ´All That Jazz´ . Milovala jsem ho. Koukala jsem na něj už třeba ve třinácti letech. Pak jsem ho viděla na univerzitě o mnoho let později v rámci studia a začala jsem si uvědomovat obsaženou filmařinu, nejen koukání na film. Chápala jsem najednou, co je střih, úhly kamery, scény, scénář. Úžasné spojení toho, co jsem měla ráda jenom jako hotový film, s mým prozřením o jeho procesu vzniku. Když už sama stříhám, ohlížím se do minulosti a zpětně oceňuji. V mých střihačských začátcích jsem přemýšlela o viditelném a okouzlujícím způsobu, jakým je ´All That Jazz´ editován, kde můžou i nezasvěcení vidět způsob jeho střihu. Teď po tolika letech praxe mi i dochází, co je součástí samotného procesu stříhání, jako výběr hereckého výkonu, kdy jít z jakého úhlu kamery k dalšímu a proč." Rozhovor Alice Krajčírové se Sarah Flackovou, dvorní střihačkou Sofie Coppoly, vyšel na webu Indiefilm. Více tady.


Copyright © 2002 - 2017, Zóna