ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD ::: http://zona.bloudil.cz

URL článku: http://zona.bloudil.cz/index.php?id=5280

Datum vydání článku: 20.5. 2017


Dějiny čtení

"Zároveň je to ale snímek – a osobně si troufám říct, že v tom je vůbec jeho největší a skutečně nadčasová hodnota –, který nám kromě možnosti tajit dech nad nádherou a velikostí všeho, co bylo, co jest a dokonce i toho, co bude, umožňuje také (nebo snad právě proto!) jaksi volněji dýchat; cítit se s tímto světem – s touto rozkvetlou zahradou, kolébkou a lůnem – o něco více spřízněni, ba dokonce pociťovat za jeho nekonečně dobré dary a krásy vděčnost, více jej milovat." Text Luďka Čertíka „Ó, Živote! Ó, Matko!” o Malickově filmu Cesta času (Voyage of Time: Life´s Journey, 2016) vyšel na webu Rytíř pohárů. Více tady.
"Je zavádějící pokoušet se zjistit, co v této nesourodé směsi Chytilová vlastně myslí ´vážně´ – a spolehnout se na modernistické čtení fungující u řady jiných filmů považovaných v rámci autorčiny filmografie za ´lepší´ znamená nastražit si past. Vlčí bouda totiž dává za pravdu Lukáši Skupovi, jehož ojedinělá poznámka na téma filmů Chytilové z osmdesátých let, využívajících podle něj brechtovského principu zcizování, nepochopitelně zapadla," napsala Alena Prokopová v Revue Filmového přehledu o dnes již téměř neznámem snímku Vlčí bouda (1986) Věry Chytilové, který před devíti lety na DVD vydala společnost Bonton. Více tady.
"V druhé půli se Loveless mění v sérii vypjatých výjevů, které zpravidla začínají uprostřed dění a míří k šokujícímu odhalení, jež nikdy nepřijde. Pro diváka hollywoodských thrillerů to bude nezvyklé, příliš intimní a nedějové. Ale většina režisérů tohoto žánru by Zvjagincevovi jeho inscenační šikovnost mohla závidět. V něčem se Loveless podobá Zvjagincevovu staršímu rodinnému dramatu Jelena z roku 2011, je však vyprávěné mnohem lehčím tónem, politiku a lyriku mísí přirozeněji a narozdíl od Jeleny udrží jednotný tón až do konce. Loveless není film o konci jednoho manželství, ale mnohem spíše drama o až osudové nemožnosti lásky poté, co byla zpočátku zavržena." O novém filmu Andreje Zvjaginceva, uvedeném v premiéře na festivalu v Cannes, píše v Hospodářských novinách Tomáš Stejskal. Více tady.
"Už jako dítě jsem viděl spoustu různých japonských filmů, vyrostl jsem na nich. Byla to dramata, filmy o bojovnících i milostné příběhy. Když se vrátili Edward Yang, Tchao Tche-čchen, Ko I-čchen a I Čchang ze zahraničí, všichni obdivovali Ozua a jeho kolegy. To byl zase nový typ filmového umění, který mě oslovil. Ale s nadšením jsme objevovali také evropské režiséry – Felliniho, Pasoliniho, Polanského," řekl v rozhovoru Lidovým novinám držitel Ceny za režii z Cannes Siao-sien Chou, který navštívil v rámci oslav dvaceti let Mezinárodního sinologického centra při Univerzitě Karlově Prahu. Více tady.


Copyright © 2002 - 2017, Zóna