ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD

Andrej Rublev

ZÓNA - hlavní strana
ZÓNA E-SHOP TEXTY RECENZE KONTAKT
ZÓNA - hlavní strana
Průběžně.cz :: sociální síť pro zpravodaje z ulice

Barva granátového jablka - film Sergeje Paradžanova - objednejte si české DVD

ZÓNA :: E-SHOP - objednejte si české DVD

OVLÁDÁNÍ
Kompletní seznam recenzí filmů na DVD najdete ve sloupku vpravo. Kliknutím na název filmu bude načtena aktuální recenze.

 
 
NEPŘEHLÉDNĚTE!
Všech 32 zde publikovaných recenzí vzniklo v první polovině roku 2002. Od podzimu 2002 jsem recenze přestal psát, proto se od tohoto data obsah této stránky již nemění (stručné recenze disků, vždy nazvané "Na vlastní oči", zařazuji od podzimu 2002 přímo na hlavní stránku v rámci aktuálního zpravodajství). Pozor - všechny recenze jsou ponechány v původní podobě, to znamená, že některé údaje v nich uvedené již nemusí odpovídat realitě (např. ceny recenzovaných disků, informace o dalších existujících DVD uvedených režisérů atd.).

VYSVOBOZENÍ

John Boorman, 1972. Původní název: Deliverance.
Warner Bros. 2000. Vydáno v ČR. PAL. Regionálně kódováno (region 2 - Evropa).
105 minut. Barevný. Widescreen 2,55:1 (anamorfní). DD 5.1. Anglicky. České titulky.
Bonusy - žádné.

     Nepatřím k těm ortodoxním vyznavačům DVD, kteří šmahem odsuzují video a na film v televizi by se podívali jen přivázaní k židli, s roubíkem v ústech a s očními víčky roztaženými svorkou... Jsem totiž přesvědčen, že leckdy - a jako názorný příklad si lze zvolit třeba většinu filmů Woodyho Allena (natočených ve formátu 1,66:1 a s důrazem nikoliv na kameramanské kompozice, ale na kvalitu dialogů) - je divácký zážitek z kina či z uvedení na obrazovce ČT 2 (tedy s titulky a v tomto případě přijatelném ořezu z 1,66:1 do 4:3) v podstatě totožný. Dojde-li ale na Manhattan (zůstaňme u Woodyho), je s tolerováním televizní obrazovky samozřejmě konec - právě tenhle film ve widescreenu 2,35:1 je po ořezu do 4:3 (jak to předvedla ČT) zbaven téměř poloviny obrazu (a tím spolehlivě i veškeré obrazové magie), a tady už veškerá legrace končí.

     Obecně lze říci, že nenapravitelné zmrzačení v televizi nastává od širokoúhlého formátu 1,85:1 výše (přes méně obvyklé 2,20:1 k běžnému 2,35:1 až po extrémy typu 2,55:1 či 2,70:1). To ještě nezní nijak děsivě, ale uvědomme si, že ve widescreenu je natočeno 95 % amerických filmů, a to ještě nejméně 3/4 z nich v jeho "užší" podobě 2,35:1. (A že ani Evropa nejde stranou, lze nejsnáz ilustrovat třeba na Tarkovského případě - Andrej Rublev i Solaris mají původní formát 2,35:1.) A samozřejmě nejde jen o formát obrazu - hlavně starší filmy se na video i obrazovku televize dostávají v kopiích otřesných kvalit, a to už vůbec nemluvím o dabingu...

     Ne náhodou jsem se na tohle téma rozepsal právě v rámci recenze Boormanova filmu Vysvobození. Dostatečně nabuzen a natěšen znalostmi z literatury (Georgij Kapralov: Hry s ďáblem, více o knize v recenzi filmu Strašáci), viděl jsem ho totiž poprvé před několika lety právě z obrazovky, v dabované verzi a s ořízlým obrazem do 4:3. Můj dojem z něj byl (mírně řečeno) rozpačitý - v některých scénách jsem se vůbec neorientoval (souboj na skále) a aby toho nebylo málo, vyšisovaná kopie a třetiřadý dabing dodaly v mých očích snímku punc béčkového thrilleru.

     Že je Vysvobození ve skutečnosti nádherný film jsem pochopil až po prvním shlédnutí z disku, kdy teprve správný velkorysý obrazový formát (film je natočen a na DVD reprodukován ve výjimečně "úzkém" widescreenu 2,55:1) a mimořádná kvalita remasteringu dávají naplno zaznít Boormanově tvůrčímu záměru. Typický příklad - opravdu jen z DVD si lze vychutnat například úžasně vymyšlený záběr prvního setkání protagonistů s řekou, kterou "vidíme" (vlastně pouze tušíme) jen tak, jak se odráží coby světelné mihotání na okouzlených tvářích Jona Voighta a Burta Reynoldse. Obdobně právě jen původní formát nechá vyniknout precizní kompoziční práci při snímání jednotlivých záběrů (s častým zapojením druhého dějového plánu v pozadí či na okrajích plátna), stejně jako nenápadnou charakterizaci proměny nálady příběhu způsobem snímání krajiny (od úvodních "svobodných" otevřených záběrů řeky s vysokým nebem ke klaustrofobickým nadhledům sevřeného kaňonu ve chvíli vražedného střetu).

     Boormanův mistrovský film (mimochodem, v jeho nijak výrazné filmografii, snad s výjimkou Excaliburu, vskutku ojedinělý) podle novely Jamese Dickeyho samozřejmě nezaujme jen vytříbenou vizuální formou, ale i zajímavě rozehraným příběhem z mnoha přesahy. Vyprávění o čtyřech úspěšných mužích z města, kteří se odreagovávají víkendovými výpravami do přírody a na jedné z nich jsou surově konfrontováni s lidskou animalitou (v podobě dvou zdegenerovaných "domorodců", ale následně po střetu s nimi i se svou vlastní), je významově příjemně mnohoznačné. Na autenticitě mu dodává i přesvědčivé herectví všech čtyř představitelů, z nichž vyniká Jon Voight, v té době na vrcholu své herecké kariéry (nemohu nezmínit drobný nádherný detail - když je po scéně znásilnění odvázán od stromu, první, o co se stará, je image, takže se okamžitě snaží zasunout si "zálesáckou" dýmku do úst...). A odbočka na závěr - není bez zajímavosti, že prakticky souběžně natáčel svou obdobnou variaci na téma násilí Strašáci Sam Peckinpah.

     Samo DVD vyniká po všech stránkách - výtečný obraz jsem už zmiňoval (drobnou chybičkou je jen obal disku, který zamlčuje skutečný formát obrazu 2,55:1 a přiznává mu "pouhých" 2,35:1), podařil se i klidný a technicky čistý mastering zvuku do DD 5.1, takže trochu zamrzí snad jen nulová absence bonusových materiálů. (otištěno v březnu 2002)



 
seznam recenzí
 

































 Optimalizováno pro IE 5.5 (800 x 600)Copyright © 2002 - 2017, Code by Haireus & Content by ZonaEngine: (pre)Bloudil