Ze stovek a tisíců nejrůznějších filmových "žebříčků" mám už léta slabost pro ty režisérské, i proto, že vyslovený obdiv (a tedy i prokázaná znalost) vůči konkrétním snímkům leckdy může odhalit (či potvrdit) inspirační vliv na vlastní tvorbu zpovídaných. Velkou radost mi naposledy (sice ji sepsal už před deseti lety, ale narazil jsem na ni až teď) udělala oblíbená "desítka" Martina Scorseseho, vybíraná tentokrát nikoliv univerzálně, ale jen ze skupiny filmů, které na DVD či BD vydala společnost Criterion. Scorseseho výběr je v detailech až dojemný v obdivu k evropské kinematografii a působivé je i jeho zdůvodnění výběru zařazených snímků, které je připojeno (a z nějž cituji i v titulku této zprávy). Pokud by si někdo ze čtenářů Scorseseho "best of" chtěl přehrát, uspěl by ale jen z poloviny - na DVD s českou podporou z něj vyšly snímky Paisa (1946) Roberta Rosselliniho, Popel a démant (Popiól i diament, 1958) Andrzeje Wajdy, Dobrodružství (L´Avventura, 1960) Michelangela Antonioniho, Osm a půl (Otto e mezzo, 1962) Federica Felliniho a Pohrdání (Le Mépris, 1963) Jeana-Luca Godarda, všechny na DVD s logem společnosti Levné knihy (přičemž Pohrdání existuje ještě ve dvou dalších "počeštěných" edicích, připravených společnostmi Bonton a HCE). Naopak nevydanými zůstávají (a pravděpodobně navždy zůstanou) filmy Červené střevíčky (The Red Shoes, 1948) Michaela Powella a Emerica Pressburgera, Salvatore Giuliano (1961) Francesca Rosiho, Povídky o bledé luně po dešti (Ugetsu monogatari, 1953) Kendžiho Mizogučiho, Řeka (The River, 1951) Jeana Renoira a Gepard (Il gattopardo, 1962) Luchina Viscontiho. Kompletní Scorseseho "desítka" je na criterionském webu pod názvem "Martin Scorsese´s Top 10" k přečtení tady.