Jediným filmovým časopisem, který čtu setrvale už několik desetiletí (i proto, že se i ve svých slabších obdobích nikdy nedostal do stadia, kdy by mě vysloveně štval), je čtvrtletník Film a doba, obdobně jako karlovarský festival léta spjatý s osobou (a osobností) Evy Zaoralové. Největší radost mi Film a doba udělala při své mladistvě energické reinkarnaci před třemi lety, kdy zásadně obměnila tvůrčí tým, obsahovou strukturu i grafiku, včetně přechodu na nádherný "masivní" formát, který na mě už při pouhém uchopení působí doslova jako neodolatelný artefakt. Od té doby vychází Film a doba čtvrtrok co čtvrtrok bez zpoždění (pamatuji totiž i ročníky, kdy první, "jarní" číslo vyšlo na podzim a zbylá se "přelila" do roku následujícího), bez zjevných výplňových textů a s nějakým příjemným obsahovým překvapením v takřka každém čísle. Časy, kdy se Film a doba prodávala na novinových stáncích, jsou ale už dávno pryč, a tak vyjma několika specializovaných prodejen je nejsnazší šancí k jejímu získání předplatné. Celoroční za čtyři čísla stojí včetně poštovného 300 korun, funguje zcela vzorně a objednat se dá přímo na webu časopisu tady.