Jméno Agnes Vardová se v dosavadních 6.477 zprávách, vyšlých za necelých osmnáct let existence Zóny, objevuje, když odpočítám tuto dnešní, dvakrát - jednou zcela mimoděk v rubrice "Dějiny čtení" a podruhé před pěti lety, ve zprávě o anketě časopisu Sight Sound o nejvýznamnější dokument všech dob, v němž se režisérčin snímek Všichni možní sběrači a já (Les Glaneurs et la glaneuse, 2000) objevil na osmém místě. Je to vcelku pochopitelné - žádný z celovečerních filmů (a natož dokumentů) svébytné režisérky, která zemřela letos v březnu, nevyšel na "počeštěném" DVD a v tuzemských kinech se její filmy objevovaly jen vzácně. Jistě tedy stojí za zmínku, že úctyhodných hned třicet tiskových stran, a v součtu hned šest (původních i překladových) textů, věnovalo režisérce letošní třetí číslo Filmu a doby, které se právě objevilo v prodeji (jeho kompletní obsah najdete tady).