"Ministerstvo kultury vedené Antonínem Staňkem za ČSSD čelí podezření, že se pokusilo zamlčet rozhodnutí vlastní poroty a posmrtně nevyznamenat zásadního filmaře české nové vlny Evalda Schorma. Případ přesahuje do politiky. Schorma coby laureáta Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize in memoriam vybrala odborná porota. Rodina komunisty perzekvovaného filmaře se ale rozhodla ocenění tuto neděli nepřevzít. Z rukou současné vlády, ´jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a je vedena člověkem, který spolupracoval s StB, by to bylo ironií osudu´, napsali ministrovi vdova po režisérovi Blanka Schormová a syn Oswald Schorm." Kauzu (ne)udělení vyznamenání režíserovi Evaldovi Schormovi zrekonstruovalo Aktuálně. Více tady.
"Zakladatelky muzea slibují, že nebude klasickou muzejní expozicí. Tým složený z mladých kurátorů či architektů vytváří instalace, které nabízejí prostor pro vlastní tvořivost a fantazii. NaFilM přenese návštěvníky jak do minulosti, kde si budou moci zkusit složit promítačku a promítnout film postaru, tak do budoucnosti prostřednictvím virtuální reality nebo hologramu. Tvůrci chtějí, aby příchozí, bez ohledu na věk, poznávali film a jeho historii na vlastní kůži." O českém filmovém muzeu, které otevře v prosinci, informovaly České noviny. Více tady.
"Série podrobněji mapující období 1938 až 1953, ale přesahující i do pozdějších let (např. natáčení Jana Žižky z roku 1955), je rámována vzpomínkami scenáristy a dramaturga Arnošta Žáka, který během srpnové okupace v roce 1968 zažívá podobnou nejistotu a musí řešit podobná dilemata jako obyvatelé Československa během protektorátu. Žákovo jméno byste ovšem v literatuře o československé kinematografii, ze které čerpali také tvůrci, hledali marně. Vypravěče Bohémy, jehož mladší verzi ztvárnil Michal Balcar, si autorka scénáře Tereza Brdečková stejně jako několik dalších postav vymyslela." O minisérii Bohéma (2017) scenáristky Terezy Brdečkové a režiséra Roberta Sedláčka napsal na svém webu O filmu Martin Šrajer. Více tady.
"Z filmově-teoretické a kritické tvorby Lubomíra Linharta (1906–1980), která pokrývá půl století vývoje českého a světového filmu, dnes díky zvýšenému zájmu badatelů o počátky české filmové produkce a přechod českého filmu na zvuk vyvstává zejména jeho rané dílo Malá abeceda filmu (1930). Kapitola věnovaná zvukovému filmu v knize přitom málem nemusela být obsažena, což bylo dáno zejména novostí této technologické invence, která v době vydání knihy nebyla ještě zdaleka teoreticky prodiskutována." O téměř devadesát let staré knize Malá abeceda filmu (1930) Lubomíra Linharta referoval ve Filmovém přehledu Karel Mohyla. Více tady.