"Už tak poněkud nejasnou představu o současném stavu a rozvrhu vydávání Juráčkových textů nyní ještě více zamlžil výbor z jeho publicistiky – pod názvem ´Ze života tajtrlíků´ ho připravil Pavel Hájek a v roce 2017 vydala Knihovna Václava Havla spolu s Národním filmovým archivem, a to opět v odlišné grafické podobě a pravděpodobně také mimo ´Dílo Pavla Juráčka´ (ačkoli biografická poznámka o autorovi je v knihách totožná). Pavel Juráček je v každém případě těmito edičními kroky představován jako nedoceňovaná, bezmála renesanční osobnost české kultury, jejíž dílo je třeba takřka do poslední synopse a dětské kresby zprostředkovat veřejnosti." Zamyšlení nad způsobem zveřejňování literární pozůstalosti Pavla Juráčka napsala do Bubínku Revolver revue Lucie Malá. Více tady.
"Od prvních chvil je vidět, že Anderson vzdává hold legendě japonského filmu Akiru Kurosawovi a dalším tamním tvůrcům: zkorumpovaný starosta připomíná protagonistu Kurosawova dramatu ´Nebe a peklo´, psí tlupy stojí proti sobě jako samurajové, ve zvukové stopě se ozývají údery tradičních japonských bubnů. Plátno je zalité detaily, mísí klasickou loutkovou animaci s kreslenou, a když se objevují parafráze klasických grafických technik stylu ukiyo-e, na nichž však v samurajských oblecích vystupují kočičí hrdinové, srdce milovníka japonské kultury zajásá. Anderson vrší jednu inspiraci za druhou, a ačkoliv zahlcuje oko diváka, zůstává stále velmi klidným, až obřadným vypravěčem." Tomáš Stejskal viděl na Berlinale světovou premiéru nového celovečerního animáku Wese Andersona Psí ostrov (Isle of Dogs, 2018), který bude mít tuzemskou kinopremiéru v květnu. Více tady.
"V ´Hmyzu´ jsme svědky toho, jak cenění čeští herci hrají amatéry, jejichž práce s textem a pohyb na jevišti jsou zoufalým obrazem neumětelství. Ztotožnění postav s rolemi, jež posléze vede k eliminaci plné poloviny fiktivního souboru (a jednomu narození dítěte), je tak výrazem nevědomého procesu, v němž nemá žádné místo racionalita ani morálka. Ty lze vyloučit i ze samotného filmu, organizovaného jako temná apokalyptické féerie. Švankmajer osobně divákům do kamery vysvětlí, že scénář psal jako automatický text a sám neví, o čem jeho dílo je. Odkáže k Freudovi a ´jednomu českému prokletému básníkovi´, jenž by řekl, že ´jedinou adekvátní a smysluplnou odpovědí na surovost života je cynismus fantasie´. Tady by mohl pochvalně pokývat i vůdčí teoretik Surrealistické skupiny Vratislav Effenberger (jenž je zřejmě oním citovaným básníkem): ´Hmyz´ působí jako vzorové, klasické surrealistické dílo." Po půlroční pauze se konečně objevil text na Alenčině blogu. Alena Prokopová zrecenzovala Švankmajerův Hmyz (2018). Více tady.
"Letošní ročník MFF Karlovy Vary zná svého prvního zahraničního hosta. Bude jím americký režisér a scénárista Richard Linklater. Ten do Varů přijede i jako zakladatel a umělecký ředitel texaské neziskové organizace Austin Film Society. Součástí karlovarského programu bude také sekce ´Made in Texas´ složená z filmů, které Linklaterova organizace podpořila. Ve výběru celkem devíti celovečerních snímků nechybí ani Linklaterův debut ´Slacker´, který se později stal jedním z nejcitovanějších amerických nezávislých filmů devadesátých let." O prvním renomovaném režisérovi, který navštíví letošní ročník karlovarského festivalu, napsal Cinepur. Více tady.