Protože o filmu samotném jsem na Zóně podrobně psal v recenzi jeho amerického DVD-vydání, budu se tentokrát věnovat pouze technickému provedení a bonusové výbavě disku.
     Hned na začátku je třeba uvést, že britské vydání filmu je kompletně převzaté od rusko-belgické firmy RUSCICO, které připravilo "definitivní" edice všech pěti Tarkovského filmů, jež natočil před svou emigrací (Ivanovo dětství, Andrej Rublev, Solaris, Zrcadlo, Stalker). Protože po spuštění disku se objeví pouze logo RUSCICA a nikoliv vydavatelské firmy Artificial Eye, mám dokonce důvodné podezření, že jde o disky vylisované přímo RUSCICem a v Británii pouze opatřené potiskem a obalem...
     Na rozdíl od Stalkera, kde došlo k několika úpravám zvukové stopy oproti verzi známé z kin (viz recenze disku), je Zrcadlo na DVD přepsáno beze změn. Zaujal-li vás rozdíl v délce filmu mezi americkou a britskou DVD-verzí (106 versus 102 minut), pak nejde o rozdíl obsahový, ale pouze o technický detail - verze v NTSC jsou standardně delší než verze v PAL díky rozdílu v tempu posunu obrazu (rozdíl 25 versus 24 obrazových políček za vteřinu).

TECHNICKÉ POZNÁMKY K DVD-VYDÁNÍ
     Opakoval bych se, kdybych se na tomto místě rozplýval nad schopnosti ruských restaurátorů, kteří pracovali na sadě Tarkovského filmů (psal jsem o tom podrobně např. v recenzi Stalkera). Faktem ale zůstává, že měli ke své práci mimořádné podmínky - postupovali totiž cestou výroby úplně nové filmové kopie z originálních negativů (a zvukových mixážních pásů), ze které byl proveden následný přepis, digitální remastering a nový zvukový mix.
     Zrcadlo je tak jeden z mála filmů, kde existuje možnost přímého srovnání obrazu připraveného obvyklým postupem (tedy sejmutím ze standardní kinokopie a následně digitálně upraveného) a obrazu dosaženého náročnou (a drahou) cestou výroby nové kopie z originálního negativu a jejích dalších digitálních úprav. Prvním způsobem, kterým mimochodem vzniká (odhaduji) 99 % ve světě vydaných DVD se staršími filmy, bylo totiž připraveno (výše zmiňované) americké vydání Zrcadla, druhým způsobem zde recenzované vydání britské (či ruské, chcete-li). Rozdíl mezi nimi je propastný - při přímém srovnání je na americké verzi patrný hnědožlutý nádech, který zplošťuje barevné spektrum, ve filmu je viditelná odlišná barevná kvalita jednotlivých "dílů" a všechny interiérové scény jsou v pozadí výrazně zatmavené (dodávám jen, že těchto nedostatků si naplno všimnete až v přímém srovnání s obrazem konkurenčního DVD - sám jsem byl z americké DVD-verze kdysi nadšený, protože byla obrazově i tak o třídu lepší než kopie, kterou jsem několikrát viděl na filmovém plátně).
     Oproti tomu britská (ruská) DVD-verze je obrazově sjednocená, s nevídanou plasticitou scén točených na černobílý materiál. Přepis zaujme plnohodnotnou barevnou škálou, vzácně vídanou barevnou vyrovnaností a především ostrostí interiérových scén - přiznám se, že hlavně ve scénách odehrávajících se uvnitř venkovského domu (leckdy za svitu petrolejky) jsem objevil řadu detailů z pozadí záběrů, které na kinokopii (o televizní či videoverzi ani nemluvím) kvůli zatmavení nebyly k rozpoznání. Výsledkem je opět DVD s famózním obrazem, představující film tak, jak ho možná z kinokopie nikdy neviděl ani sám Tarkovskij (a jak by si rozhodně svůj film v kinech vidět přál)...
     Téměř absolutorium je možné vyslovit i zvukovému remixu do DD 5.1. Nečeká vás sice tentokrát takový šok, jaký zažijete při sledování Stalkera, ale to je dáno odlišným charakterem obou filmů - Stalker je přece jenom "akčnější" a má plnohodnotnější ruchové spektrum (výstřely, ozvěny, prostorové dozvy, zvuky živlů) než komornější Zrcadlo, postavené na dialozích a doprovodné záměrně "neviditelné" hudbě. Důraz je tak v mixu Zrcadla postaven na co nejčistší provedení dialogů a významovou práci se zvukem ve smyslu zdůraznění "důležitého" jeho intenzitou. Přiznám se, že díky důslednému prostorovému oddělení hudby od ruchů a dialogů jsem si dokonce byl jist, že restaurátoři (stejně jako ve Stalkerovi) do některých epizod doplnili hudební motiv, dokud jsem si na americkém vydání neověřil, že byl přítomen už v kinoverzi, ale v původním mono-zvuku byl utlumen téměř k nezaznamenání...
     Jedinou výhradu je tak možné mít jen k přílišnému "přebasování" některých výraznějších hudebních motivů, k jehož odstranění je nutné razantněji zapracovat s nastavením subwooferu vaší poslechové aparatury.

BONUSOVÁ VÝBAVA DISKU
     Ač disk slibuje pouze anglické titulky, ve skutečnosti je jich zde přítomných standardních 13 (viz výše). I tentokrát ale nenabízí menu možnost spustit film bez zapnutých titulků, takže chcete-li vidět ruskou verzi "neznečištěnou" textem, musíte titulky vypnout dálkovým ovladačem. Na tento fakt upozorňuji proto, že u britské mutace Solaris i Stalkera (převzaté od RUSCICA) se tato operace u některých čtenářů Zóny s odlišnými typy přehrávačů než je ten můj (Sony) ukázala být neproveditelnou, takže jim nezbylo než sledovat film se zapnutou některou z titulkových sad. Zda totéž platí i pro Zrcadlo, nemám bohužel jak ověřit - můj přehrávač titulky vypnout dokázal, čímž ale není vyloučeno, že jiné přehrávače v této operaci neuspějí. Varuji před touto možností proto raději předem...
     Jako tradičně (míněno u produktů RUSCICA) je disk nabit bonusy, byť i tentokrát o dobré polovině z nich obal mlčí a objevíte je až při detailním prozkoumání ovladatelského menu.
     Přímo v hlavním menu najdete dva sestříhané dlouhé monology - ten více než třicetiminutový vede Alexandr Mišarin, scénárista filmu a Tarkovského přítel (popisuje seznámení s Tarkovským i práci na scénáři), spíše jako kuriozitu je třeba přijmout desetiminutový rozhovor s politikem Grigorijem Javlinským, který vypráví o vlivu, který na něj sledování Zrcadla kdysi mělo. Třetí rozsáhlý komentář najdete umně skrytý v oddíle Filmografií pod osobou hudebního skladatele Eduarda Artěmjeva - ten svou dvacetiminutovku poctivě věnoval detailnímu popisu práce na hudebním doprovodu filmu.
     Osm minut je věnováno herci Anatoliji Solonicynovi v unikátním sestřihu dokumentárních materiálů z natáčení a ukázek čtyř filmů, na kterých se herecky podílel - zřejmě nejzajímavější z nich je ucelená tříminutová pasáž ze skvělého filmu Larisy Šepiťkové Vzestup (1976). Tříminutový obdobný sestřih je věnován i dalšímu Tarkovského kmenovému herci Nikolaji Griňkovi (na závěr se v ní mihne i kameraman Zrcadla Georgij Rerberg), desetiminutovku dostal i Innokentij Smoktunovskij (v Zrcadle čte autorský komentář), jejíž značnou část zabírá ukázka z divadelního představení "Hamleta", v němž vytvořil hlavní roli. Na Tarkovského otce Arsenije (své verše v Zrcadle sám recituje) se dostalo jen textovou informací, poprvé zde jsem viděl i 9 fotografií z natáčení, z nichž nejzajímavější mi přišla ta s "výrobou" větru v úvodní scéně (se Solonicynem kráčejícím mezi poli) prostřednictvím vrtulníku.
     Obal zcela zatajuje i devítiminutovou hudební skladbu Eduarda Artěmjeva "Pasvjaščenije Tarkovskomu", obrazově doprovozenou sestřihem záběrů ze Zrcadla a Solaris.
     Kompletní filmografie jsou věnovány režisérovi, scénáristovi (Alexandr Mišarin), hudebnímu skladateli (Eduard Artěmjev), výtvarníkovi (Nikolaj Dvigubskij), kameramanovi (Georgij Rerberg) a herečce v titulní dvojroli (Margarita Těrechovová), při jejich podrobném studiu pak můžete nalézt i trailery na 5 filmů - Solaris, Končalovského Sibiriádu a Šlechtické hnízdo, Cukorova Modrého ptáka (v něm měla roličku Těrechovová) a Michalkovovu Nedokončenou skladbu (ta je prezentována sestřihem scén v obrazově rekonstruované podobě z chystaného DVD-vydání).
     Disk bez bookletu kromě toho nabízí i obvyklé graficky nádherné menu (ovládání a všechny textové informace si můžete vybrat v ruštině, angličtině či francouzštině), unifikovaný firemní přebal Artificial Eye tradičně pracuje se sugestivní černobílou fotografií na titulu a to vše se momentálně (srpen 2002) dá z Británie i s poštovným pořídit za cca 900 korun. (otištěno v srpnu 2002)