K diskuzi o nové hudbě k starým filmům. Jelikož jsem se několik let zabýval
tím, že improvizační ansámbl Strakův pojízdný cirkus, který je moje dítko, hrál
k různým němým filmům a letos by k jednomu z nich měl hrát v Boskovicích, tak
snad mohu něco říci k tématu. Mou snahou bylo právě to, aby zúčastnění film
spíše neznali a reagovali v konkrétním prostředí na prostor (třeba synagoga
Libni, Boskovicích, půda klubu Cross, Literární kavárna v Řetězové apod.), na
výtvarnou podobu filmu a taky na sebe. Rozhodně mi nešlo o akademičnost, někdy
to dohánělo přítomné až k odchodu. Jednou z akcí bylo i vyhození zvuku z
dokumentárního sovětského snímku Berlin o dobytí Berlina a dosti brutální
improvizace na pomezí freejazzu a industriálu s reálnými dělobuchy.