Vašemu sentimentu zcela rozumím, ale nemůžu si odpustit poznámku: kde je ten předěl, kde se přestáváme bavit o vadách a kazech (záměrných či nezáměrných) a kdy už reprezentují přidanou hodnotu filmu? Ptám se, protože léta čtu na zdejším fóru nářky a hejty vůči NFA a nevyčištěným přepisům, a najednou, navíc zřejmě v ojedinělém, specifickém případě, je to žádoucí? Myslím, že za čistotu obrazu tenkrát nejvíc horoval tomiisek, abych Vás nepodezíral z nekonzistentních názorů, ale ono je to zajímavé samo o sobě. Takže selektivně třeba staré noirové detektivky zásadně z nejomšelejší kopie? ;)) Tohle už stojí na tak subjektivní bázi, že vlastně lze jenom v obecné rovině konstatovat souhlasím / nesouhlasím.

A trochu mě mate ta jízlivá poznámka o prolínačkách - naproti tomu v textu je ale rovněž povzdechnutí, že případný nový přepis už bude zase sterilní. Působí to dojmem, že ať už bude výsledek jakýkoli, octne se předložená kopie pod palbou kritiky z jedné či druhé strany a pomyslný ideální stav se nahodile mění podle momentálního rozpoložení příjemce. Já bych tu diskuzi nerad oživoval, svého času se to tu probíralo dost zevrubně a vše podstatné už asi bylo řečeno. Pokud jsem si z toho něco odnesl, tak asi jen to, že vydavatel / poskytovatel obsahu nemá nikdy šanci se zavděčit všem. Ale to víme už dávno.